Ako Ivetka schudla 22 kg a váži dokonca 15 kg menej ako pred tehotenstvom!

Niečo o Ivetke:

Ivetka má 28 rokov, má syna a je na rodičovskej dovolenke.

Nevhodný životný štýl sa začal prejavovať už na strednej, keď prišli prvé kilá navyše. A keď sa k tomu pridali stresy počas výšky =  recept na nadváhu bol hotový.

Poslednou kvapkou bolo 7 kg z tehotenstva, po ktorých už Ivetka nemohla bez bolesti vykonávať ani obyčajné každodenné činnosti. 


Ako som jej pomohol pri chudnutí a zmene životného štýlu:

Dozvedela sa o mne vďaka Fitshakeru a pri čítaní o iných úspešných premenách, ktoré to “dali” sa spýtala samej seba:

“Do háje, když všechny tyhle jo, tak proč ne já?”

A tak sme sa do toho pustili spoločne a začali meniť jeden zvyk po druhom. To všetko tempom, aké jej vyhovovalo a tak, aby ju to čo najviac bavilo a dokázala si zvyknúť.

Až si jedného dňa uvedomila:

⇒       Že už 4 mesiace nevynechala cvičenie

⇒       Že si pôjde ráno zabehať len tak pre radosť

⇒       Že sladké jej už nechutí (že je to “fuj”)

⇒       Že sa už nedokáže prejesť, ani keby chcela (je “vyliečená”)

⇒       A že váži o 22 kg menej a pri behu z nej doslova padajú nohavice


Aké výsledky zatiaľ dosiahla:

Jej slovami:

“Zatím se mi povedlo sundat něco okolo 22 kg, 18 cm v pase a tři konfekční velikosti.”

…čo v praxi vyzerá asi takto:


Poznámka:

V prípade, že by si nedočítala článok do konca, alebo to prehliadla, pripomeniem ti už teraz, že ak by si chcela rovnakú pomoc ako mala Ivetka, klikni na tento odkaz a napíš mi.


“S ŽIVOTNÍM STYLEM JSEM NA TOM BYLA PRACHBÍDNĚ”

Ivetka začala mať nadváhu zhruba pred maturitou:

“S životním stylem jsem na tom byla prachbídně.”

“Jenže v té době bylo vždycky všechno důležitější, než se věnovat vlastnímu zdraví. Zajímal mě jen ten vzhled, nepřemýšlela jsem nad tím v širším kontextu.

Váha pro mě byla estetický parametr, něco, co člověk ‚má‘ a nijak se o to nezasazuje. Někdo je štíhlý, druhý přibírá. Neviděla jsem v tom ten nedostatek lásky sama k sobě, který mě teď bije do očí.”

Potom prišla výška, stresy, štátnice, diplomka + a spolu so zvykom jesť čokoľvek a kedykoľvek = jej nadváha začala stúpať.


VEDELA, ŽE NADVÁHA SAMA OD SEBA NEPREJDE

Samozrejme ani ona nebola naivná a nečakala, že “tá nadváha raz sama od seba prejde” ako nejaké prechladnutie.

Viackrát sa sa s tým snažila niečo robiť:

“Jasně, že jsem se pokusila zhubnout. Většina těchto pokusů ztroskotala na otravném kolotoči počítání kalorií, na všelijakých dietách, které vlastně skončily dřív než začaly, protože mi bylo jasné, že to je kravina a že se nechci takhle týrat a ještě si přivodit jojo efekt, na hladovění (které jako jediné přineslo efekt a dodnes se divím, že jsem si z toho neodnesla poruchu příjmu potravy).”


NEPOMOHOL ANI JEDÁLNIČEK A FITKO

Po niekoľkých “skúsim to sama pokusoch”, dala šancu aj trénerke a cvičení vo fitku. Bohužiaľ jej osobne tento spôsob nesedel:

“Zkusila jsem i spolupráci s trenérkou a chození do fitka, ale unifikovaný jídelníček mě nakonec zase vrátil k hladovění (protože už jsem na to předepsané jídlo nemohla ani pomyslet) a znovu k nárazovitému přejídání, a teda zpětnému přibrání váhy. 

Prostředí fitka se mi taky moc nelíbilo, jsem tak trochu introvert a není mi příjemné funět mezi jinými lidmi, navíc co si budem, lidi k té nadváze prostě někdy nejsou 2x shovívaví a blbě zírají nebo mají ještě blbější poznámky.

Případně ještě hůř, chtějí radit a pomoct (introverti a mírní asociálové jistě chápou). To člověka rychle zažene zpátky do bezpečí domova, kde je všechno, jen ne činky a druzí lidé.”


“SMIŘOVALA JSEM SE S TÍM, ŽE BUDU TLUSTÁ”

Keďže samej jej to nešlo + chudnutie s trénerkou jej nevyhovovalo = začínala mať pocit, že vyčerpala všetky možnosti a ostávalo už len zmieriť sa s tým, ako to je.

“Nebyla jsem se sebou spokojená, ale dá se říct, že jsem si s tím sama nevěděla rady. Bylo to pro mě ‚Buď budu trpět a hladovět, nebo budu navždycky tlustá‘. A tak jsem se smiřovala s tím, že budu tlustá.”

Dokonca aj v úvodnom emaily mi nakoniec napísala:

“Možná přijdu na to, jak alespoň nebýt smutná”

Akoby už ani neverila, že sa môže niečo zmeniť.


ZLOM NASTAL PO NARODENÍ MALÉHO

Už pred tehotenstvom mala Ivetka 25 kg viac, ako by si priala. A narodenie malého tomu veľmi nepomohlo. Práve naopak – už to nebolo len o (ne)príťažlivosti, ale aj o každodenných maličkostiach, ktoré sa stali bolestivé a nepríjemné:

“Zlom nastal po porodu syna, nemohla jsem se na svoje tělo už ani podívat, nespolupracovalo, bolely mě záda, všechno byla pro mě dřina a nevydržela jsem ani u nejjednodušší domácí práce bez bolesti.”


“KDYŽ TO DALI VŠECHNY TYHLE, TAK PROČ NE JÁ?”

Ak si teraz s chudnutím ešte len na začiatku + ak si pri čítaní o Ivetkinej úspešnej premene praješ dosiahnuť podobný výsledok + ale máš pochybnosti o tom, či sa ti to podarí = mysli na to, že Ivetka na tom bolo kedysi rovnako…

“Tehdy jsem objevila Fitshaker a začala s lehčím cvičením pilates. Jen tak na napravení a posílení těch zad. A právě tam na mě občas vyskočil rozhovor s úspěšným příběhem ženy, která ‚to dala‘. Do háje, když všechny tyhle jo, tak proč ne já?”

…a dokázala to!

Spýtaj sa samej seba to isté: Ak to zvládli všetky tieto ženy, tak prečo nie TY?

Miliónom žien na svete sa podarilo schudnúť a žiť nový životný štýl.

⇒       Aj takým, čo mali vyššiu nadváhu.

⇒       Aj tým, čo boli viac závislé na sladkom.

⇒       Aj tým, čo bolo menej vo forme, ako si ty.

⇒       A dokonca aj tým, čo boli menej chytré / menej šikovné / menej pripravené… ako ty.

A predsa to dali!


“BYLO MI JASNÉ, ŽE DÁL TO ZASE SAMA NEDÁM, TAK JAKO UŽ MNOHOKRÁT”

Ivetke sa podarilo samej zhodiť prvé 3 kg. Ale zo skúsenosti už vedela, že je rozdiel schudnúť pár kíl a niečo iné je vedieť si ich udržať aspoň rok. 

A keďže nechcela znova zažiť sklamanie po mesiaci, rozhodla sa napísať mi:

“Cvičením pilates a omezením sladkého jsem shodila nějaké tři kilka svépomocně, ale bylo mi jasné, že dál to zase sama nedám, tak jako už mnohokrát.

Myšlenky pracovaly a kdybych si tehdy neřekla, že už jsem vyhodila peníze i za větší kraviny, asi bych v takovém rozhovoru, který mi tehdy nasadil brouka do hlavy, dnes nebyla i já. 

Z porodnice jsem šla s poctivými 90 kily, co je na mých 165 cm už opravdu dost. Samostatnou snahou jsem to srazila na nějakých 87, no a pak už jsme se do toho obuli společně.”

“Už jsem toho prostě měla dost a řekla jsem si, že když nezačnu a nedonutím se teď, tak už asi nikdy. Prostě už toho bylo moc a potřebovala jsem pomoc, bylo mi jasné, že sama to už po tolika pokusech nedám.”


A TAK SME SA DO TOHO PUSTILI SPOLU

Tu je ako Ivetka opisuje svoju skúsenosť:

“Začalo to celkem nenápadně, zkoušením nových receptu, které by mi mohly chutnat a měla jsem si je zapisovat. Tahle fáze mě celkem bavila, bylo to kreativní a hlavně to bylo o tom, co chutná mně a jaké mám já preference.

Nikdo mi nedal hotový jídelníček a neřekl „Tak a teď budeš jíst brokolici až do poblití“. Měla jsem si vybírat a hledat sama a to bylo fajn. 

(Tu je screenshot z nášho “pracovného zošita”)

Postupně jsme jich vyzkoušeli víc a víc a jasně, že už v téhle fázi prostě člověk hubne – když si místo obvyklého rohlíku s něčím uvařím zdravé jídlo a toto zopakuju párkrát týdně, už tahle malinká změna se musí projevit.

Postupně teda oblíbených receptu přibývalo a nebyl důvod jíst ty nezdravé, které jim předcházely. Postupně jsme přidali i silový trénink a nahrazovali všechna jídla. 

Nejtěžší bylo ze začátku odolat zlozvyku jíst sladké – po obědě nebo při stresu, tenhle zvyk se příšerně držel a špatně se ho zbavovalo. Kolikrát jsem cítila, jak se mi třesou ruce – to od cukru závislé tělo chtělo svou „dávku“.

Oklamala jsem to nahrazením sladkostí vysoko-procentní čokoládou, které jsem postupně zkoušela jíst čím dál méně. Až jsem najednou zjistila, že už ve špajzu dávno došla a nepotřebuju ji dokoupit :).”

“Někteří známí to moc nepochopili a chtěli do mě na návštěvách téměř násilím dostat jídlo a sladkosti. Tomu se těžko odolává, když máte „odvykačku“ a někdo před vás naschvál staví talíře s dezerty, koláčky, otvírá čokolády a neustále pobízí, ať si dáte a vy chcete být slušní, neurazit, ale zároveň víte, že když to sníte, bude vám hrozně a vrátíte se ve svém snažení minimálně o pár týdnu zpátky. 

Dokážu si představit, že kdybych to měla pořád doma, byla by změna mnohem těžší. Naštěstí mě moje nejbližší okolí stále podporuje a i manžel přestal kupovat a nosit domu sladkosti – když má chuť, sní si to v práci, ale sám přiznává, že díky mně toho sní i on mnohem méně.”


CVIČENIE: “KDYŽ ZAČÍNÁTE V PODSTATĚ OD NULY, MÁTE OCHABLÉ SNAD I OBOČÍ…”

Ivetka začínala cvičením Pilates, ktoré jej pomohlo vysekať sa z popôrodných neduhov. Síce jej to nedalo super postavu a ani 20 kg dolu (len 1-2 kg), ale pomohlo jej to zbaviť sa bolestí chrbta a brucha.

Ale to hlavné je, že jej tento štýl cvičenia pomohol ZAČAŤ.

Niečo podobné odporúčam aj tebe, ak začínaš úplne od nuly a nie si zvyknutá hýbať sa:

Predplať si Fitshaker, vyber si akýkoľvek štýl cvičenia, ktorý sa ti páči a sústreď sa hlavne na vytvorenie zvyku.

Zvyku “cvičiť za každých okolností”: aj keď sa ti nechce, aj keď máš blbý deň, aj keď nemáš náladu, počasie, energiu, chuť, motiváciu…

A až potom prejdi na účinnejšie cviky.

Rovnako sme to urobili s Ivetkou, ktorá mala zo začiatku odpor k ťažším silovým cvičeniam a teraz je to pre ňu úplne normálna súčasť dňa.

“Cvičení bylo na začátku – přiznám se bez mučení – peklíčko. Když začínáte v podstatě od nuly, máte ochablé snad i obočí, tak vám i pár dřepu způsobí, že se druhý den neposadíte bez pomoci ani na záchod. Ale naštěstí jsem měla vždycky v messengeru adresáta, kterému jsem mohla vždycky po zásluze patřičně vynadat. 

(Cvičenie s Fitshakerom aj bez toho, aby musel na malého dávať pozor niekto iný.)

Ta půlhodina mi vždycky přišla nekonečná. Ale postupem času se to zlepšovalo a zlepšovalo, a dneska už nad tím ani moc nepřemýšlím a nespekuluju, jak mě bude všechno bolet. Jednak už to tolik nebolí a druhak už to beru jako součást života. Radost z pohybu a z nově nabytých možností to hravě přebila.“

Ak niekomu pravidelne referuješ svoje úsilie, 100x si rozmyslíš, či vynecháš ten tréning, lebo “dnes si už mala pohyb nosením tašiek s nákupom”.

Aj vďaka tomu mala Ivetka niekedy aj 4 mesiace bez vynechaného tréningu:

Dokonca cvičila aj pri nedávnom sťahovaní:

Predtým, ako budeš pokračovať v čítaní…

Chcem ti len pripomenúť, že ani TY na to nemusíš byť sama.

Ak by si chcela rovnakú pomoc ako mala Ivetka, klikni na tento odkaz a napíš mi.


“SELHALA JSEM MNOHOKRÁT”

Samozrejme, že aj Ivetka zlyhala mnohokrát. To, že sme v tom boli spolu neznamená, že bola od prvého dňa vo všetkom dokonalá.

Ale vďaka podpore a radám, dokázala tie pády zvládnuť lepšie ako predtým a po každom z nich sa znova rýchlo postaviť:

“Selhala jsem, jasně že mnohokrát. Jen to jsme my, dietářky, máme naučené, že všechno je fatalita a musíme „jet od začátku“, když jednou selžeme, a to se nechce. 

Svádí to k myšlence, že když jsem podlehla a dala si koláč (ba co hůř, dokonce jsem si to prostopášně užila a dala bych si ještě kus), tak to nemá smysl, nedokážu to, nezvládnu to, musím s tím praštit. Ale tak to není. 

Řekla jsem si, no co, tak jsem požrala koláč, copak mi z toho koláčku hned naroste čtvrtá brada? Kašlu na to, jde se dál.”

Určite si už zvedavá na to, aké výsledky Ivetka dosiahla (okrem spomínaných -22 kg v nadpise).

Ale ešte predtým ti chcem ukázať, ako taká cesta chudnutia vyzerá – aby si vedela, že mať prekážky je úplne normálne.


CHYSTÁŠ SA AJ TY ZMENIŤ SVOJ ŽIVOT? BUDE TO CESTA PLNÁ PREKÁŽOK A PRIPOMÍNANIA SI MOTIVÁCIE

Cesta k tvojmu novému životu bude mať veľa prekážok a pripomínania si motivácie.

Chcem, aby si ich vnímala ako normálnu súčasť cesty. Prekážky nie sú dôkazy o tom, že to máš vzdať. Každá úspešná premena mala tie svoje. 

Prekážky sú čisto len situácie, ktoré ešte potrebuješ vyriešiť na to, aby si dosiahla svoj sen.

Ivetkinou prekážkou bolo napríklad širšie okolie:


“DEJ SI… TO JE JEN PIŠKÓTOVÉ TĚSTO SE ŠLAHAČKOU, PO TOM SE NEPŘIBÍRÁ…”

Manžel ju veľmi podporuje a doma sa tak cíti dobre.

Ale známi neboli práve fitnes nadšenci:

“Nejvíc miluju, když cvičím někde mimo domov, jako u známych a pěkně si obsedají okolo mě když cvičím a komentujou:

Jak funím, jak se potím, že to nevypadá tak náročně a že si nemysleli, že budu tak hekat … a hahaha, no makej makej haha.

Jen chipsy a 3D brýle jim chybí.”

Keď bola zase na návšteve, napísala mi toto:

“I když tu vysvětluju, tak je to pořád:

Deeej si a dej si, a jenom ochutnej, a jenom kousek, a tenhle koláč není vůbec mastný, to je jen piškotové těsto se šlehačkou, po tom se nepřibírá, a proč si nedáš tu maštěnou lokšu s cukrem? Vždyť to není tučné aaaaaa

Včera už jsem nevydržela a dala si ten kousek koláče.

Konec hlášení, jdu si strčit hlavu do trouby a pustit si plyn.”

Ďalšou prekážkou bola napríklad stagnácia pri 79 kg…


STAGNÁCIA PRI 79 KG: “NĚKDY MÁM DOJEM, ŽE FAKT CELÝ SVĚT NECHCE, ABY TO ZVLÁDLA”

Keď Ivetka dosiahla číslo 79 kg, jej váha začala stagnovať. To sa stáva dosť často. Telo skrátka potrebuje nejaký čas, kým sa prispôsobí. 

Ale keď už 2-4 mesiace zhadzujeme a priberáme stále to isté kilo, začnú sa vyparovať aj posledné kvapky motivácie.

“Už kolik měsíců jsem nezhodila ani gram…

Ale cvičím proto, abych byla zdravá a jím taky proto, abych byla zdravá.

To hubnutí se mi nějak vymklo z ruky a fest mě to štve.

Okolie sa ju snažilo povzbudiť tým, že to nie je jej chyba a že je to genetikou:

Že prostě pod určitou hranici už mi to nepůjde, že na to nemám geny.

Bych do něčeho kopla, vím, že nemají pravdu, ale teď to vypadá jakoby ji měli.

Někdy mám dojem, že fakt celý svět nechce, abych to zvládla.

Práve v týchto chvíľach je dobré mať pri sebe niekoho, kto ťa upokojí a posúdi celú vec s nadhľadom.

Prekonať takéto prekážky jej pomáhalo aj to, že si pravidelne pripomínala svoju motiváciu:


“NECHCI NOSIT ŽÁDNÉ PŘIBLBLÉ KRAŤASY ANI NIC, CO MI “VYČARUJE” PAS”

“Já nechci v 28 letech stahovací prádlo, kurník.”

“Teď mě to až děsí, jak jsem trochu dál.

Už mi prostě nepřijde super najít dobré stahovací prádlo.

Nebo dobré kraťásky pod letní sukni kvůli ošoupaným stehnům.

Nechci nosit žádné přiblblé kraťasy ani nic, co mi „vyčaruje“ pas.

Chci svůj vlastní pas a stehna, co se nešoupou.

Nepřemýšlet z jakého uhlu si udělám fotku, abych tam neměla 4 brady.

Prostě, když máš potřebu hledat prádlo, které ti umožní vypadat přijatelně, asi je něco už hodně špatně.”


“NECHCI, ABY MĚLO TO MLADÉ JEDNOU PROBLÉMY S VÁHOU”

“Fakt nechci, aby mělo to mladé jednou problémy s váhou.

Takže nějaké blbosti, keksíky jsou no-go.

Radši mu napeču domácí z ovesných vloček, špaldové mouky s javorovým sirupem.

Tím pádem to (tie keksíky) sama nejím no, protože on by to taky chtěl a už s tím Radler-em mám problém mu vysvětlit, že máma může a on ne.

Nějaké dětské mrkvové křupky ano, ale Tatranka nebo brambůrky fakt nehrozí.

Je to říkám pořád, že na mateřský je ideální čas hubnout:

Žádní kolegové tě nelákají burgrama, nenabízejí koláče v práci a máš doma dvě zvědavé očka, co sledují každý tvůj pohyb a chtějí opakovat.

Jasné, že budu raději, když mě uvidí s činkama v ruce a jablkem při ústech.

To bude největší odměna vedle shozených kil… že pro něj bude jednou samozřejmost si ráno zacvičit nebo si jít zaběhat, když to odmala vidí dělat mě.”


PÁR RÁD PRE TEBA:

#1: “NEMÁ SMYSL SLEDOVAT KAŽDÝ GRAM ALE SPÍŠ SE SOUSTŘEDIT NA CVIČENÍ A STRAVU”

To, ako často sa vážiť, je dosť individuálne. Niekoho častejšie váženie rozptyľuje. Inému pomáha ostať sústredeným.

Ivetke to prinieslo zaujímavú lekciu:

“Motivace kolísala, jednou nahoře a dole, no všechny to známe, odvíjelo se to hlavně od čísla na váze. Jakmile chvilku nešlo všechno podle představ, přišla klasická panika a pocit, že to nemá smysl. 

Často se radí váhu proto schovat a nevážit se, ale já se přiznám s opačným postupem. Důkladně jsem se vážila, ráno, po obědě, večer, po jídle, během víkendu a dní v měsíci… Tak jsem postupně vysledovala, co všechno má na váhu vliv a že nějaký výkyv v podstatě nic neznamená. 

Váha mě tak přestala strašit, když jsem si uvědomila, že i během dne dokážu nabrat klidně 2,5 kila a do rána je ztratit.

Někdy se ztratí, někdy neztratí, potvory malé, ale to neznamená, že se nebudu snažit dál, protože to je většinou voda a dělá z váhy ne úplně relevantní číslo. Teda že nemá smysl sledovat každý gram, ale spíš se soustředit na cvičení a stravu.”

… a váha bude nasledovať – tak ako aj v Ivetkinom prípade. 

O to krajšie je potom postaviť sa po nejakom čase bez váženia sa, a uvidieť:

A neskôr aj:


#2: KDE ROBIA ŽENY CHYBY 

Čo myslíš, kde robia ženy pri chudnutí najväčšie chyby?

“Myslím, že největší chybou je, že v hubnutí vidí dietu – krátkodobé řešení. Chápu, že většina lidí nevidí ani jiné východisko než nějaký tvrdý hubnoucí režim – koneckonců jsme masírování reklamou na tenhle, tamten produkt, že je snadné podlehnout iluzi, že budu pár týdnů držet dietu a budu v pohodě. Nebudu. 

I kdybych takhle zhubla, kila se dříve nebo později vrátí. Podle mě je teda největší chyba se držet striktně nějakého výživového směru, zbytečně škrtat potraviny z jídelníčku, omezovat se a trpět, když to jde i jinak a bez toho mučednictví.”


#3: AKO BYŤ TRPEZLIVOU

Čo by poradila žienkam, ktoré sú netrpezlivé alebo majú (kvôli médiám) prehnané očakávania o tom, že váha by mala ísť dole 5 kg za mesiac?

“No, té ženě bych se jenom snažila doporučit, aby se od těch očekávání a od váhy všeobecně – co nejvíce oprostila. Je to hrozně komplexní záležitost a nejde to tak rychle, jak bychom si přáli.

Chce to se soustředit primárně na jiné věci, tvářit se, že já vlastně v podstatě ani nejdu hubnout – chci zlepšit kondici, životní styl, výsledky krve, poměr svalů, chci konečně vyjít schody bez zadýchání, chci si zvyknout jíst zdravé večeře a odvyknout si závislosti od sladkého …

Těch cílů se dá vytyčit mnoho, no a ta váha se prostě časem přidá.

Navíc, když hubnu třeba „jen“ kilo měsíčně, je to lepší, než kdybych kilo přibrala, ne? Když nezhubnu nic, je to lepší, než kdybych přibrala dvě kila, není?

Vždycky je potřeba si připomínat, že každý můj krok ke zdravější životosprávě má ​​svůj smysl, i když ho třeba zrovna nevidím.”


VÝSLEDKY:

VÁHA = -22 kg!

“Takže jsem pocítila zlepšení fyzicky i psychicky. Zatím se mi povedlo sundat něco okolo 22 kg, 18 cm v pase a tři konfekční velikosti. Moje cesta ještě není u konce, ještě je tam pár kilo, kterých bych se ráda zbavila. Ale dnes už vím, že to není problém a že to určitě dokážu.”

Pre tie veľmi zvedavé, takto sa menila váha v priebehu roka a pol.

(Všimni si najmä obdobie od 18.11 – 24. 3 = len 1kg dole za 4 mesiace.)


SOM ZASE “NORMÁLNY” ČLOVEK

BMI nepovažujem za nič relevantné. Ale s Ivetkou sme viackrát žartovali, koľko ešte potrebuje zhodiť, aby mala podľa BMI “len” nadváhu. Nakoniec tento cieľ prekonala a dostala sa do kategórie “normálnej” váhy, čo jej urobilo veľkú radosť.


RADA CVIČÍM A DOKÁŽEM STRAVU ZVLÁDNUŤ AJ V PROBLÉMOVÝCH SITUÁCIÁCH 

“Teď je to hodně jiné. Cvičím, nevyhýbám se pohybu, klidně si zajdu dál nebo i zaběhám. Co se stravování týče, už si umím poradit i v „zátěžových“ situacích jako jsou oslavy, cestování a podobně, aniž bych utekla hned k tomu nejhoršímu fastfoodu. Víc přemýšlím nad tím, co mi to jídlo dá než nad tím, jak to chutná.”


BOLESTI CHRBTA SÚ PREČ

“Cítím se o moc líp, zvládnu toho hodně, při běžných denních činnostech už mě nebolí záda (a že se toho každá běžná mamča na mateřské za den nazvedá a nanosí, všichni víme).”


NOSÍM OBLEČENIE, KTORÉ SA MI AJ PÁČI

“Konečně si můžu koupit oblečení, které se mi líbí s tím, že se nemusím ohlížet, jestli jsem v tom moc tlustá, nemusím se pořád ošívat a bát, že mě lidi budou soudit jen podle (nad)váhy. Lidé umí být zlí a sebrat jim tuhle munici je neskutečná úleva.”


UŽ NIE SOM ZÁVISLÁ NA SLADKOM

“Nakonec jsem nejradši za zbavení závislosti na sladkém. Málokdo si dokáže přiznat, že ji má, ale je to tvrdý nepřítel, který už zhatil hodně pokusu o hubnutí. A že to byla sranda. Uměli jsme si z toho dělat legraci, byly tam těžký chvíle, kdy jsem si fakt vylívala srdíčko, ale i hodně srandy a o tom to má podle mě být.”


OKOLIE MA CHVÁLI, KAMARÁTKY MA… “OBDIVUJÚ” 😀 

“Okolí mě samozřejmě chválí, někdo se občas vyjádří, že už to stačilo a mám zůstat tak, jak jsem. Vidím jen pozitivní reakce. Některé kamarádky mě teda nesnáší, ale to je v dobrém :D” 


UŽ NEMÁM TEN POCIT, ŽE MA ĽUDIA ODSÚDIA NA PRVÝ POHĽAD


KEĎ TI PRI BEHU SPADNÚ PRÍLIŠ VEĽKÉ TEPLÁKY – UVEDOMÍŠ SI, ŽE SI ASI FAKT ŠTÍHLEJŠIA

“Byly chvíle, kdy jsem si uvědomila, že to za to stojí. Člověk se sám moc objektivně nevidí, to hubnutí si neuvědomuje, a když mi při běhu spadly příliš velké tepláky, kromě obrovské hanby jsem cítila i štěstí, že jsem asi FAKT zhubla. Padaj ze mě tepláky, juchu, to musí být důkaz. 

Kromě toho si dávám příjemnou půlhodinku běhu, což je pro mě, která jsem ani na základce neuběhla dvanácti-minutovku, velký úspěch.”


ODKAZ PRE ĎALŠIE BABY:

Spýtal som sa Ivetky aj na to, čo by chcela odkázať iným:

Pre ženy, ktoré práve teraz čítajú o tvojom úspechu, a ktoré si nie sú isté, či by to mali skúsiť so mnou alebo nie. Čo by si im na to povedala?

“Asi bych jim řekla totéž, co jsem řekla sama sobě v jejich situaci. Že už jsem v životě peníze povyhazovala i za velké kraviny a pokus o lepší zdraví nikdy kravina není, i kdyby to zůstalo jen u toho pokusu. 

Že z tvojí strany to rozhodně není odbytá práce a dostala jsem přesně to, co jsem potřebovala – motivaci, podporu, vždycky nějaký dobrý tip tak, abychom společně našli cestu šitou pro mě na míru. A to je to, o co by se měl člověk usilovat – najít vztah k vlastnímu tělu a zdraví, a to mi žádná dieta nebo jídelníček od trenéra nikdy neposkytli.”

Odporučila by ma aj iným ženám? Ak áno, prečo?

“Ano, doporučila. Protože sama jsem za svůj „tlustý“ život vyzkoušela kopec způsobů, které nefungovaly vůbec nebo krátkodobě. Až na tenhle. Moje výsledky jsou ta nejlepší reklama.”


NEPOTŘEBOVALA JSEM TVRDÉHO TRENÉRA, CO NA MĚ BUDE ŘVÁT, ANI PŘÍSNEHO VÝŽIVOVÉHO PORADCE, CO MĚ BUDE NUTIT JÍST CO NECHCI – ALE POŘÁDNOU OPORU

“Drilovat se musíme sami. Jen ta podpora od někoho, kdo se na ni vážně soustředí je velká pomoc a dokáže nás to dohnat dál. Nepotřebovala jsem tvrdého trenéra, co na mě bude řvát ani přísného výživového poradce, co mě bude nutit jíst co nechci. Potřebovala jsem jen pořádnou oporu (jo a externí svědomí, kterému se budu muset zpovídat, co jsem zase sežrala) a toho se mi dostalo.”

Kamoške moju pomoc opísala takto:

A nezabudni:

JEJ ÚSPECH NIE JE TVOJÍM ZLYHANÍM!

Má ti ukázať, čo je možné. 😉


O PÁR MESIACOV TO MÔŽEŠ BYŤ AJ TY

Ivetke sa podarilo dosiahnuť skvelý výsledok.

Ale všetko to začalo prvým krokom.

Urob aj ty svoj prvý krok ešte dnes:

Klikni na odkaz nižšie a…

Získaj zdarma môj návod: “Ako schudnúť svojich prvých 10 kg (a ostať štíhlou) – ak ovládaš teóriu, ale nemáš pevnú vôľu.


NEMUSÍŠ BYŤ NA TO SAMA

Ak by si potrebovala väčšiu pomoc, môžeme sa do toho pustiť aj spoločne. Tu si o tom môžeš prečítať viac a poslať mi svoju žiadosť.